Zobrazují se příspěvky se štítkemMaxmimlián. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemMaxmimlián. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 24. října 2016

Tata Geek : Tankové bitvy

Tata Geek : Tankové bitvy

Deskové hry pro těsně předškolní děti jsou problematická záležitost. Člověče nezlob se je málo akční (to jsme nahradili hrou Jožin z bažin) anebo jsou pravidla komplikovaná pro zapamatování. Protože číst ještě kluci neumí, odpadají zatím i karetní hry kromě Prší.

Osobně mám rád hry bez omezení hracím plánem, velmi se mi libí Wing of Wars. Pravidla leteckého boje a zákonitosti pohybu ovšem zatím spadají do zmíněného ranku složitých pravidel. Jako alternativu hrajeme s lodičkami hru Regata, která se občas zvrhne do potápění soupeřů.
O víkendu jsme s Maxem dali ovšem dohromady vlastní hru, která je v zábavnosti aktuálně bezkonkurenční. Stačili nám dílky Lega, které nejsou spotřebované do některého z výtvorů co se mi v noci zarývají v dětském pokoji do nohou, pár barevných kostek a kus pravítka.

Tankové bitva – pravidla:

Herní plocha – jakýkoliv volný prostor. Dokonce nemusí být ani moc volný, budou se hodit překážky jako úkryty. My hrajeme v dětském pokoji, kde mají kluci zároveň roztaženou vláčkodráhu. Vzdálenost mezi úvodním rozestavením tanků by měla být cca 10-12 délek střeleckého meřítka (viz níže).
Tanky – máme z Lega, ale klidně poslouží třeba plastové či kovové modely. Tanky můžou mít otáčecí hlaveň nebo fungovat jako stíhače tanků. Na ukázku dva z našich modelů.


Hrajeme se třemi tanky/stíhači tanků na každé straně, počet je však neomezen, klidně se dá hrát i jen 1 x 1.
Každý tank má tři životy, jakmile přijde o všechny je zničen. Částečné poškození nemá žádný vliv na hru.

Pohyb – žádné složité počítání. Každý tank má ve svém tahu možnost využít jeden pohyb. Máme rozdělené kostky na pohyb a střelbu podle barev, ale není to nutnost. Bílé kostky na pohyb určují o kolik délek tanku se pohne. Ano delší tank má výhodu. Zatáčení ve výseči cca 60stupňů ve směru pohybu je v rámci odchylky zdarma. Zatočení do pravého úhlu krátí pohybovou jednotku (délka tanku) na polovinu a větší zatočení (otočení do protisměru) stojí jednu délku tanku.Pro příklad, pokud padne jednička, můžete popojet o jednu délku tanku vpřed nebo se namísto toho zcela otočit do protisměru.

Otáčení věže je zdarma, tanky mají tak proti stíhačům tanků výhodu. Stíhače tanků musí mířit víceméně správným směrem, kterým chtějí střílet.

Střelba – opět jednoduše, tentokrát ovšem existuje možnost házet dvěma kostkami. Pokud máte nepřátelský tank ve výhledu, zjistíte dostřel pomocí střeleckého měřítka. My jsme použili plastové pravítko ze sady dětského nářadí, stačí však jakákoliv tyčka v odpovídající délce (v poměru k tankům). Pomocí měřítka “odkrokuji” vzdálenost, maximální dostřel je 6 délek. Počet délek určuje jaké číslo na kostce (nebo vyšší) znamená zásah. Tedy při vzdálenosti 6 délek, je zásah jen pokud padne 6tka, při vzdálenosti 4 délek je zásah pokud padne číslo 4 nebo vyšší, pokud je vzdálenost jedna délek nebo menší, je jedno co padne, zásah je vždycky. V rámci rozlišení používáme pro střelbu červené kostky.

Pokud se tank nehýbal, je střelba pomocí dvou kostek – pokud oba uspějí, přijde cíl o dva životy. V případě pohybu se hází jen jednou kostkou – maximálně tak uberete jen jeden život.

Varianty -  Nyní zkoušíme variantu, že liché číslo znamená zároveň poškozený pás, zasažený tank v příštím kole musí opravit a nemůže se hýbat ani střílet.
Také jsme zvažovali obtížnost střelby na jedoucí cíl, snížením počtu kostek při střelba na tank, který se v předchozím kole pohyboval. Dopadem je, že jedoucí tank na jedoucí tank nemůže střílet, ale při větším počtu tanků je složité si pamatovat stavy bez značení a zbytečně se již pravidla komplikují.

Důležité je hrát a ne počítat.

úterý 9. června 2015

Maxík jede lodí, tou lodí výletní…

WP_20150605_009Po čtyřdenním pobytu na Lipně jsme se vydali do Prahy, kde na nás čekala obstarožní canal boat (prostě hausbót) jménem Soal, se kterou jsme se vydali po proudu směrem k soutoku s Labem.

Proplouvání plavebních komor pro nás bylo novinkou, ale hned po první na Štvanici jsme už věděli jak na to. Počasí bylo nádherné, loď plula dobře, jen ta Vltava je šeredně zaneřáděná.

WP_20150606_002

Zámek Nelahozeves

WP_20150606_018 WP_20150606_021
Kotvení v Řeži Lodní hlídka
WP_20150605_014 WP_20150606_011
Odplouváme z komory Spokojená posádka

 

čtvrtek 31. října 2013

Zvířetice

WP_20131031_002Poslední říjnový den jsem využili slunečného počasí a vyrazili směr Zvířetice. Cestu nahoru jsme zvolili nejkratší po klikatící se pěšině přímo k vstupnímu mostu. Max i Vilém se chtěli nést, takže jsem to měl poněkud náročnější s 30ti kilovou zátěží. Na hradě jsme nejprve odlovili kešku a následně ještě jeden poklad, který připravila Lenka – krabičku s čokoládou a bebe sušenkami. Na věz samotnou se vylézt již nedá, od září je na zimu zamčená z důvodu bezpečnosti. Na cestu zpět jsem vybrali delší okliku po příjezdové cestě a bylo důležité zaměstnat Maxe nápady, které by ho nutili postupovat vpřed. Nejlepšího výsledku jsme dosáhli díky protipovodňové drenáži vybudované v pravidelných intervalech až k viaduktu. Ve vesnici je dokončena zahradní železnice, zajímalo by mě zda majitel bude pořádat dny otevřených dveří podobně jako pan Vídner ve Skalsku.

Loc: N 50° 28′ 5.2″ E 14° 54′ 57.3″

 

 

Na počátku 14. století založil nad řekou Jizerou hrad Zdislav z Lemberka, jeden ze tří synů Havla z Lemberka, zakladatele hradu Lemberk, klášterů a WP_20131031_008městeček v Jablonném v Podještědí i Českém Dubu.
Zdislav i jeho četní potomci se psali zprvu z Lemberka, později jako páni ze Zvířetic. Zůstali zde do roku 1504. Zdislav měl dva syny, celou řadu vnuků a pravnuků.
Po pánech ze Zvířetic a nedlouhém vlastnictví Václava Sezimy z Ústí se hradu roku 1528 ujali Vartenberkové a postupně jej přestavěli na renesanční sídlo. Po krátkém období let 1610 až 1623 v postupném vlastnictví Jiřího Vratislava z Mitrovic a Jana Vlka z Kvítkova hrad a okolí získal mocný rod Valdštejnů, kteří zde nechali postavit barokní kapli. V druhé polovině 17. a v 18. století sloužil objekt už jen správě panství jako sídlo vrchnostenských úřadů. Roku 1693 hrad vyhořel. Byl sice opraven, ale zásah blesku v roce 1720 způsobil nový ničivý požár a pak už byl hrad definitivně opuštěn.
V dalších letech byl hrad rozebírán na stavební materiál, a proto rychle chátral. Ještě na kresbě a fotografii Karla Hynka Máchy z konce 19. století můžeme vidět celou hradní věž. Její část se zřítila na přelomu 19. a 20. století. Ve 30. letech byla Klubem českých turistů přeměněna v rozhlednu. Později se zříceniny ujalo původně svazácké hnutí Brontosaurus (letní tábory dobrovolníků) a došlo k jeho zakonzervování a menším opravám.

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Zvířetice (hrad) [online]. c2013 [citováno 1. 11. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zv%C3%AD%C5%99etice_(hrad)&oldid=10072855>

sobota 10. srpna 2013

Malá dráha Skalsko

IMG_20130810_104935Jednou z oblíbených Maxových činností jsou vláčky, velké i malé. I když z těch velkých má občas respekt a raději na ně kouká z dálky. Dobrým kompromisem je soukromá zahradní železnice pana Vídnera ve Skalsku. Občas pořádá dny pro veřejnost, kdy je možné se v zápřehu jeho parních lokomotiv dokonce projet. Obzvláště za dobrého počasí je cesta mezi stromy, keři a přes jezírko po mostě nádherná. A na to jak jsou lokomotivy malé mají velmi slušný výkon. Vždy je akce plná dětí a proto se vyplatí tam vyrazit hned ráno, kdy si navíc člověk užije i roztápění kotle.

Loc: N 50° 25' 33.9" E 14° 45' 21.6"

O dráze:
Jedná se o veřejně přístupnou soukromou zahradní železnici budovanou od roku 2007. IMG_20130810_105422

V provozu jsou dvě parní lokomotivy, z nich jedna vlastní konstrukce, a motorová lokomotiva. Tři vagóny uvezou každý až 3 dospělé cestující nebo 4 děti.

Trasa dráhy je vedena v poměrně rozlehlé zahradě dvěma okruhy, malým o délce 50m, velkým o délce 350m. Na velkém okruhu je železný železniční most přes vodní nádrž.

V muzeu jsou k vidění různé typy modelových i skutečných parních strojů, stabilních motorů, a dva historické traktory.

Technické údaje
  • rozchod: 7¼" (184mm, podle NEM)
  • celková délka kolejí: cca 500m (červenec 2013)
  • poloměry oblouků: 6m na malém okruhu, 9 a 12m na velkém
  • maximální stoupání: 17‰ proti směru hodinových ručiček, 10‰ po směru

Malá dráha Skalsko [online]. c2013 [citováno 1. 11. 2013]. Dostupný z WWW: <http://vidner.net/mala-draha-skalsko/index.cs.html>

neděle 30. června 2013

Michalovická Putna

WP_20130630_001

Na konci června jsem s Maxem a Vilémem podnikli krátký výlet na nedalekou Michalovickou Putnu, která tvoří standardně náš výhled z okna. Max to vzal statečně na odrážedle, jen závěrečné stoupání od kolejí už jen vytlačil. Pak nebojácně vyšlapal vnější schodiště až na vrchol odkud k jeho nemalé radosti byly vidět okolo projíždějící vlaky.

Nakonec ještě vrcholové foto před sestup zpět k mamince hlídající Viléma, který mezitím spokojeně pospával v kočárku.

Loc: N 50° 26' 10.0" E 14° 53' 18.8"

Páni z Michalovic se v dobových listinách objevují poprvé v roce 1281 a jedná se o rod velmi významný. Jedním z prvních známých členů rodu je Jan z Michalovic, zdatný a slavný harcovník po rytířských turnajích, opěvovaný v oslavné básni Ulricha z Freiberga. Zúčastnil se celé řady rytířských turnajů a to nejen doma, na českém území, ale stanul ve šraňcích i v Porýní a ve Francii.
Janovi potomci byli převážně vždy na straně panovníka a všichni patřili mezi předáky české šlechty. V roce 1468 vymřel rod pánů z Michalovic po meči a to v osobě Jindřicha Kruhlaty z Michalovic v bitvě u Turnova.
Sestra posledního pána z Michalovic Magdaléna byla provdaná za Jana z Cimburka a Tovačova. Tovačovští ale na hradě nesídlili, ani jej neudržovali a tudíž se o Michalovicích již v roce 1513 píše jako o opuštěném pustém hradě. Roku 1835 navštívil zříceninu Karel Hynek Mácha.

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Michalovice (hrad) [online]. c2013 [citováno 1. 11. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Michalovice_(hrad)&oldid=9914033>

neděle 16. června 2013

Max na U-Rampě

Kalhoty s rozkrokem u kolen sice ještě nemá a ani čepici s kšiltem dozadu nenosí, ale s pohybovou přípravou je potřeba začít co nejdříve. Pár triků s emu taky bude hodit a proč nevyužít prázdný skate park. Hudba je od Chumbawamba a snad se mi podařilo přesvědčit UMG,držitele autorských práv, aby to video šlo normálně přehrát i na mobilech a tabletech.

I get knocked down but I get up again

úterý 29. května 2012

Šéfkuchař Max

Poslední dobou Maxmilián velmi rád vaří. Pravda, někdy se mu povede spadnout ze židle, ale obvykle jeho úsilí vede ke zdárnému konci. I když to stojí rodiče dost nervů a hlavně trpělivosti. A jeden tip, natáčení na iPhone na výšku je sice pohodlnější, ale pro přehrávání je lepší zvolit už při tvorbě formát na šířku.

Šéfkuchař Max

středa 21. prosince 2011

Sestřelen

Sestavoval jsem nějaký nábytek od nejmenovaného švédského výrobce a při vyhazování zbytků kartónu jsem dostal nápad. Za pomoci nožíku a dvou špejlí jsem sestavil pro Maxe jednoduchý model dvouplošníku. Asi byl úspěšný neboť ho Max popadnul a začal s ním hned “lítat” po bytě s napodobováním zvuku motoru.Letadélko kupodivu přežilo první oblet bez potíží, při druhé obrátce však došlo k výpadku vrtule a uvolnění výškovky.
Dal jsem se tedy do opravy, po pár minutách bylo hotovo. Celé jsem ho vyráběl s vědomím, že se nedožije rána a tak jsem ještě narychlo zhotovil pár fotek původního stavu. Vrátil jsem pak dvouplošník Maxovi a jen díky tomu, že jsem měl stále ještě v ruce foťák, stihnul jsem alespoň rozmazaně zachytit jeho bleskurychlý konec. Letadlo naposledy již jen nabralo trošku výšku a pak se nezadržitelně zřítilo k zemi, rozdrcená křídla i trup se sesypaly na jednu hromádku.

IMG_0001

IMG_0003

IMG_0004

IMG_0005

IMG_0009

IMG_0013

sobota 10. září 2011

Výlet do Toskánska a Cinque Terre

Protože byly letos vily v Toskánsku obzvláště levné, vyrazili jsme s Lenkou a Maxem na výlet. Svůj první let zvládl Maxmilián dobře, jedno ponaučení jsme si ale odnesli. I když má člověk prioritní boarding, u nízkonákladových aerolinek je to jedno, stejně se pak čeká v autobuse než se zaplní ostatními pasažéry. A než stihnu u letadla složit kočárek, jsou dveře i schody ucpané davem lidí. Takže příště raději Lufthansou.
Logistika přesunů byla zpočátku náročná, ale když Maxe přestali bolet zuby, už se to dalo zvládnou všechno v pohodě. Až tedy na drobnou maličkost, kdy se nám při cestě vlakem po Cinque Terre nepodařilo nastoupit do jednoho z vlaků s kočárkem kvůli úzkým dveřím. Následuje drobný výběr z fotek.
PCT029Porto Venere PCT065Pisa PisaCampanila v Pise
PCT100Oběd v Pise PCT118Riomaggiore PCT124Cinque Terre
PCT162Ponte Vecchio PCT194Bay of Poets PCT140Manarola

neděle 12. června 2011

Dovolená v Bulharsku … v zimě … pro jednoho …

Loni jsme dostali jako svatební dar vstupenky do Tropical Islands. Dostali jsme se k návštěvě až letos, spojili jsme ji s naší každoroční jarní vyjížďkou do Flaemming Skate. Pořídil jsme si nové brusle, speciální maratonské provedení Bont Cheetah s tvrdým skeletem pod kotníky a kolečky 100mm. V bruslích se jenom letí, ale přeci jen nohy dostali po sobotních 98 kilomtrech docela zabrat,asi mám křivé nohy nebo špatně jezdím, odřel jsem si vnějším okrajem bot nohy. V neděli jsme si tak vzal své staré Nike, nadřel jsem se dvakrát tolik.

V neděli jsme se přesunuli do již zmíněného Tropical Islands, bylo tam liduprázdno – aby ne, když venku bylo přes pětadvacet, všichni byli venku u vody. Ubytování v tropickém apartmá bylo fajn, prostředí všude kolem ale hrozně vyumělkované. Asi jsme nebyli ta pravá cílová skupina, nebo jsem pod dojmem reklamy čekal něco famóznějšího. Možná je to také tím, že jsem v tropech na živo strávil dost času a aranžmá v hangáru 60kilometrů jižně od Berlína mě přijde jen jako náhražka. Za dárek děkujeme a jsme rád, že jsme to absolvovali, další návštěvu si asi nechám ujít, alespoň do té doby, než Maxmilián vyroste natolik, aby ocenil dětské atrakce v plném rozsahu.

P1000547 P1000554 P1000562
P1000566 P1000580 P1000587

úterý 1. března 2011

Počítačový Max

Protože se Maxmilián při pohledu na můj nebo Lenčin počítač rozzáří a miluje bouchání do klávesnice, včetně vylupování kláves, chtěli jsme mu dát možnost seberealizace. Najít ovšem vhodný program, který odblokuje funkční klávesy, poběží v celoobrazovkovém režimu a bude i něco dělat po stisknutí kláves, byla docela fuška.

Na internetu je ale všechno, takže jsem uspěl s Toddler Slides - http://www.100dof.com/toddler_slides.html , následně ovšem Max poskočil do další úrovně. Některé speciální funkční klávesy na dnešních netboocích odblokovat nejdou a občas se mu povede vypnout wifi adaptér nebo otočit obrazovku o 90 stupňů. Ale šel dokonce tak daleko, že po pár minutách rezolutně notebook zaklapne…
… a vezme si paličku a začne do něj třískat Veselý obličej s otevřenými ústy

P1010334 P1010335 P1010344

 

pátek 31. prosince 2010

Chariot of Snow

f1447935Tyhle fotky nám asi někdo pořádně nepřál. Nejprve jsme absolvovali anabázi při půjčování vozíku, lyží a příslušenství. Poté jsem zápolil se sestavením – ani po třetím doplnění, jsem neměl půjčené všechno potřebné. První den jsme si s sebou na lyže nevzali foťák a když už jsme ty fotky konečně udělali, pokazila se při pokusu stáhnout fotky do počítače SD karta. Už jsem zoufale zjišťoval která firma a za kolik obnovuje data z poškozených medií. Nakonec jsme využil prográmek PhotoRec a s pomocí poslední beta verze vydoloval z poškozené karty všechny fotky i videa.
f1366079Tady máte nejmenšího lyžaře, ve vozíku Chariot se Ski konverzí a tahounské spřežení. Abigail se k tahání bohužel neměla, o to větší měla legraci z toho že může běhat volně ve sněhu. Maxmilián, ačkoliv z počátku při kurtování trošku protestoval, byl na výsost spokojený a já doufám, že si to ještě do konce týdne zopakujeme.


f1379903
f1441407
f1427903