PF 2016

Maxík jede lodí, tou lodí výletní…

Po čtyřdenním pobytu na Lipně jsme se vydali do Prahy, kde na nás čekala obstarožní canal boat (prostě hausbót) jménem Soal, se kterou jsme se vydali po proudu směrem k soutoku s Labem.

Proplouvání plavebních komor pro nás bylo novinkou, ale hned po první na Štvanici jsme už věděli jak na to. Počasí bylo nádherné, loď plula dobře, jen ta Vltava je šeredně zaneřáděná.

Zámek Nelahozeves

Kotvení v Řeži	Lodní hlídka
Odplouváme z komory	Spokojená posádka

 

Poslední zimní a první jarní

Max na U-Rampě

Kalhoty s rozkrokem u kolen sice ještě nemá a ani čepici s kšiltem dozadu nenosí, ale s pohybovou přípravou je potřeba začít co nejdříve. Pár triků s emu taky bude hodit a proč nevyužít prázdný skate park. Hudba je od Chumbawamba a snad se mi podařilo přesvědčit UMG,držitele autorských práv, aby to video šlo normálně přehrát i na mobilech a tabletech.

I get knocked down but I get up again

Balt 2012

Balt 2012

Není nad to vyrazit v září na Balt, déšť, zima a vítr. No prostě ideální počasí na yachting.
Něco málo jsem publikoval i během cesty na Google+, tady je pak komplet galérie fotek. Projeli jsme cestu z Breege na Bornholm, Ystad, Rødvig, Klintholm a zpátky na Rujánu, Glowe a domovský přístav v Breege.

Photoalbum Baltic 2012

Šéfkuchař Max

Poslední dobou Maxmilián velmi rád vaří. Pravda, někdy se mu povede spadnout ze židle, ale obvykle jeho úsilí vede ke zdárnému konci. I když to stojí rodiče dost nervů a hlavně trpělivosti. A jeden tip, natáčení na iPhone na výšku je sice pohodlnější, ale pro přehrávání je lepší zvolit už při tvorbě formát na šířku.

Šéfkuchař Max

Sestřelen

Sestavoval jsem nějaký nábytek od nejmenovaného švédského výrobce a při vyhazování zbytků kartónu jsem dostal nápad. Za pomoci nožíku a dvou špejlí jsem sestavil pro Maxe jednoduchý model dvouplošníku. Asi byl úspěšný neboť ho Max popadnul a začal s ním hned “lítat” po bytě s napodobováním zvuku motoru.Letadélko kupodivu přežilo první oblet bez potíží, při druhé obrátce však došlo k výpadku vrtule a uvolnění výškovky.
Dal jsem se tedy do opravy, po pár minutách bylo hotovo. Celé jsem ho vyráběl s vědomím, že se nedožije rána a tak jsem ještě narychlo zhotovil pár fotek původního stavu. Vrátil jsem pak dvouplošník Maxovi a jen díky tomu, že jsem měl stále ještě v ruce foťák, stihnul jsem alespoň rozmazaně zachytit jeho bleskurychlý konec. Letadlo naposledy již jen nabralo trošku výšku a pak se nezadržitelně zřítilo k zemi, rozdrcená křídla i trup se sesypaly na jednu hromádku.

108 kilometrů na kolečkových bruslích za jeden den

Záznam trasy dle Garmin Oregon

Jako obvykle jsem nastavil svůj denní limit při návštěvě Flämmingu na 100 kilometrů, nejtěžší byla volba trasy tak abych mohl je co nejvíce s Lenkou a Maxem. Nakonec to bylo docel a jednoduché, prvních dvacet kilometrů jsem tlačil Chariot, pak jsem se vydal napřed a po obkroužení okruhu a čtvrt jsem je opět dojel. Jedno poučení pro příště, nezastavovat se na pivo, ztuhnou mi nohy a dělá mi čím dál víc problému se rozhýbat.

Další návštěva buse asi až na jaře, pokusím se víc filmovat samotnou jízdu, proložit to 3D animací z Google Earth by mohlo vypadat dobře.

Výlet do Toskánska a Cinque Terre

Protože byly letos vily v Toskánsku obzvláště levné, vyrazili jsme s Lenkou a Maxem na výlet. Svůj první let zvládl Maxmilián dobře, jedno ponaučení jsme si ale odnesli. I když má člověk prioritní boarding, u nízkonákladových aerolinek je to jedno, stejně se pak čeká v autobuse než se zaplní ostatními pasažéry. A než stihnu u letadla složit kočárek, jsou dveře i schody ucpané davem lidí. Takže příště raději Lufthansou.
Logistika přesunů byla zpočátku náročná, ale když Maxe přestali bolet zuby, už se to dalo zvládnou všechno v pohodě. Až tedy na drobnou maličkost, kdy se nám při cestě vlakem po Cinque Terre nepodařilo nastoupit do jednoho z vlaků s kočárkem kvůli úzkým dveřím. Následuje drobný výběr z fotek.

Porto Venere	Pisa	Campanila v Pise
Oběd v Pise	Riomaggiore	Cinque Terre
Ponte Vecchio	Bay of Poets	Manarola

Dovolená v Bulharsku … v zimě … pro jednoho …

Loni jsme dostali jako svatební dar vstupenky do Tropical Islands. Dostali jsme se k návštěvě až letos, spojili jsme ji s naší každoroční jarní vyjížďkou do Flaemming Skate. Pořídil jsme si nové brusle, speciální maratonské provedení Bont Cheetah s tvrdým skeletem pod kotníky a kolečky 100mm. V bruslích se jenom letí, ale přeci jen nohy dostali po sobotních 98 kilomtrech docela zabrat,asi mám křivé nohy nebo špatně jezdím, odřel jsem si vnějším okrajem bot nohy. V neděli jsme si tak vzal své staré Nike, nadřel jsem se dvakrát tolik.

V neděli jsme se přesunuli do již zmíněného Tropical Islands, bylo tam liduprázdno – aby ne, když venku bylo přes pětadvacet, všichni byli venku u vody. Ubytování v tropickém apartmá bylo fajn, prostředí všude kolem ale hrozně vyumělkované. Asi jsme nebyli ta pravá cílová skupina, nebo jsem pod dojmem reklamy čekal něco famóznějšího. Možná je to také tím, že jsem v tropech na živo strávil dost času a aranžmá v hangáru 60kilometrů jižně od Berlína mě přijde jen jako náhražka. Za dárek děkujeme a jsme rád, že jsme to absolvovali, další návštěvu si asi nechám ujít, alespoň do té doby, než Maxmilián vyroste natolik, aby ocenil dětské atrakce v plném rozsahu.

Založen nový domácí pivovar

Navnaděn kolegou z práce a jeho Petkovarem nechal jsem se obdarovat příslušným vybavením a jako na truc Pesachu jsem začal s kvašením.

První várkou nového domácího pivovaru bude Thomas Coopers Selection – Pilsener.
Nejprve jsem si rozpustil půl kila světlé maltózy a pak rozředil 1,7 kilogramů připravené mladiny a 300 gramů dextrózy do celkového objemu 23 litrů.
Před přidáním pivních kvasinek jsem změřil hustotu, nějakých 1030 kg/m³ , takže to bude slabší desítka zdá se. Předpokládaný obsah alkoholu při úplném vykvašení bude 4%.
Druhý den jsem dle doporučení snížil okolní teplotu na 17 stupňů, teplota v  kádi se však stále drží na 22 stupních a přes kvasnou zátku to pěkně bublá. Nyní mě čekají asi dva týdny fermentace, po té stočení do lahví a následné 2-3 měsíce druhé fermentace než se dostanu k tomu se napít.
Pomalu už ale vybírám pivo pro další várku a hlavně mě čeká to nejdůležitější, vymyslet jméno pro pivovar a připravit etikety.

Počítačový Max

Protože se Maxmilián při pohledu na můj nebo Lenčin počítač rozzáří a miluje bouchání do klávesnice, včetně vylupování kláves, chtěli jsme mu dát možnost seberealizace. Najít ovšem vhodný program, který odblokuje funkční klávesy, poběží v celoobrazovkovém režimu a bude i něco dělat po stisknutí kláves, byla docela fuška.

Na internetu je ale všechno, takže jsem uspěl s Toddler Slides - http://www.100dof.com/toddler_slides.html , následně ovšem Max poskočil do další úrovně. Některé speciální funkční klávesy na dnešních netboocích odblokovat nejdou a občas se mu povede vypnout wifi adaptér nebo otočit obrazovku o 90 stupňů. Ale šel dokonce tak daleko, že po pár minutách rezolutně notebook zaklapne…
… a vezme si paličku a začne do něj třískat

Chariot of Snow

Tyhle fotky nám asi někdo pořádně nepřál. Nejprve jsme absolvovali anabázi při půjčování vozíku, lyží a příslušenství. Poté jsem zápolil se sestavením – ani po třetím doplnění, jsem neměl půjčené všechno potřebné. První den jsme si s sebou na lyže nevzali foťák a když už jsme ty fotky konečně udělali, pokazila se při pokusu stáhnout fotky do počítače SD karta. Už jsem zoufale zjišťoval která firma a za kolik obnovuje data z poškozených medií. Nakonec jsme využil prográmek PhotoRec a s pomocí poslední beta verze vydoloval z poškozené karty všechny fotky i videa.
Tady máte nejmenšího lyžaře, ve vozíku Chariot se Ski konverzí a tahounské spřežení. Abigail se k tahání bohužel neměla, o to větší měla legraci z toho že může běhat volně ve sněhu. Maxmilián, ačkoliv z počátku při kurtování trošku protestoval, byl na výsost spokojený a já doufám, že si to ještě do konce týdne zopakujeme.

A další hráč do komunity WOW…

Je asi jasné proč je World of Warcraft nejrozšířenější online hrou, Svou zábavností dokáže zaujmout každého, dokonce i tříměsíční mimina. Maxmilián je nadšený z Holy Paladina, hlavně jeho kouzel a když nahodím “křídla” chechtá s ena celé kolo. Kupodivu se mu nelíbí Orcové ani Death Knighti. Jiné hry jsou na něj málo akční, na ně má ještě čas.

Pod plachtami 282 mil

Opět doháním resty. Ačkoliv jsem měl data z GPS připravené ihned, k publikaci jsem se dostal až nyní. Jednotlivé denní trasy na jachtě Jakov, celkem pak 282 mil pod plachtami.
GPS vizualizace trasy 
A ještě malý výběr fotek z Peposova a Tondova foťáku, sám jsme na focení rezignoval.

Adria 2010 – Jakov ZOBRAZIT PREZENTACI STÁHNOUT VŠE

Windows Live Write

Z moře jsem se vrátil v pořádku, najeli jsem skoro 282 námořních mil. Detaily cesty, včetně fotek a map budou následovat v dohledné době, Mezitím jsem si připravil integraci s Windows Live Write na tento blog, už tak jednoduchou tvorbu obsahu by mi to mělo dále zjednodušit. Výsledkem snad budou častější aktualizace a několikrát slibované převedení starých a nyní zrušených příspěvků zpět k životu.

A z trošku jiného soudku, vždycky mě překvapí jak přesně se trefí  Dilbert (tedy Scott Adams) ve svých stripech do dění v práci, patrně bude vnitřní kultura velkých korporací stejná na celém světě. Momentálně mám plné ruce práce z výsledku použití následujícího zařízení.

Na moře do Dalmacie

Na poslední chvíli s využitím Last minute nabídky se vydávám na moře, tentokrát do Dalmácie. Loď čeká na ostrově Ugljan, v maríně Preko (LAT.:44° 04.9N, LONG.:15° 11.6E, CHARTS: BA 711, 515 MK 13.VHF: CHANNEL 17). Hledám všechny možné modely počasí, ani se tak nebojím, že by nefoukalo, ale že bude foukat naopak moc.
A jinak pro Maxmiliána chtivé je tu několik fotek z prvního měsíce jeho života. Navíc jsem koupil Lence nový kompakt (Panasonic Lumix DMC-F3), takže  fotek bude nyní přibývat výrazně rychleji.

Max_2010_08