Thajsko 2006 – Ko Chang

Dlouho mi trvalo než jsem z našeho pětitýdenního putování po Thajsku vyrobil také internetovou prezentaci. Z původního plánu doprovodit fotky také popisem cesty sešlo, a tak se kochejte jen vybranými obrázky. I přes drastickou selekci mi zůstalo přes sto fotek a proto je celá prezentace rozdělena do několika článků.

Ko Chang – ostrovní idylka

Rybářská loď směřující do západu slunce u břehů ostrova Ko Chang.	Pohodové posezení, nebo spíše poležení, na terase nad mořem. Hořké a silné pivo Chang na dobrou noc.	Výzdoba terasy u našeho bungalov-penziónu Maylamean.
Dřevěný pick-up, po havárce potřebujete namísto klempíře tesaře.	Rybářský přístav Bang Bao Piet na jihu ostrova Ko Chang.	Náš penzión Maylamean, na severním okraji White Sand Beach, přístupný jen za odlivu. A absolutní klid zaručen.
Ruční benzínová pumpa. Napumpovat horní odměrku a pak jen samospádem pustit do nádrže. Ještěže jsem měl jen moped, tankovat náklaďák bych nechtěl.	Krab poustevník na pláži ostrůvku Koh Man Nai.	Jízda na mořském kajaku je docela vyčerpávající, ale pláž na Koh Man Nai za to stála.

Thajsko 2006 - Horské kmeny Akha, Chiang Mai a okolí

Dlouho mi trvalo než jsem z našeho pětitýdenního putování po Thajsku vyrobil také internetovou prezentaci. Z původního plánu doprovodit fotky také popisem cesty sešlo, a tak se kochejte jen vybranými obrázky. I přes drastickou selekci mi zůstalo přes sto fotek a proto je celá prezentace rozdělena do několika článků.

Horské kmeny Akha

Vesnice Pha Mi. Akha jsou roztroušeni po Čině, Laosu, Burmě a Thajsku, jsou to převážně animisté	Na čepici se našívají kovové ozdoby, převážně mince. Co jsem tak viděl, nejvíce bylo francouzských louisdorů	Stejně jako u ostatních horských kmenů je hlavním zdrojem příjmů prodej turistům
Jednotlivé rituály vztažené k ročním obdobím jsou velice silné. I když u mladší generace převažuje vliv thajského mainstreamu.	Houpačka zavěšená na vysoké trojnožce slouži k poohoupání mladých děvčat. Má to přenášet plodnost mezi nimi a matkou zemí...nebo tak nějak.	Zcela na severu se nachází chata královny matky v Doi Tung a okolní zahrady Mae Fahluang. Královna matka žila dlouho ve Švýcarsku, proto ten styl a muškáty za okny.
	O obrovskou zahradu Mae Fahluang na královských pozemcích v Doi Tung se stará na dvanáct set lidí.

 

Chiang Mai a okolí

Na silvestra byly velice populární létající lampiony. Z čínského papíru a tenoučké drátěné konstrukce. Dole se zapálil speciální svícen a horký vzduch je vynesl nad město, obloha vypadala jak mléčná dráha.	Denní trh v Chiang Mai. Živí krabi, svázaní aby neutekli.	Cizinci v Thajsku pěšky nechodí...túk-túk , sir, cheap.
Čerstvé mandarinky a sladké banány. Nebo chlazený ananas. To byly pochoutky.	Okolní dvou až třípatrové haly jsou plné prodejců, někteří se tam ani nevešli a prodávají na ulici.	Kromě túk-túků se dá cestovat i songthaew. To jsou ty červené dodávky, místo korby dvě lavičky, jsou levnější, ale jezdí jen po určené trase.
Thajci přes den obvykle nevaří, rychlejší a levnější je si koupit něco na ulici.	Zaručeně čerstvá vejce. A nejen slepičí, ale i křepelčí a bůh ví jaké ještě.	Kousek od Chiang Mai je vesnice Bo Sang, proslavená výrobou papírových slunečníků.
Papírové, ručně malované slunečníky v Bo Sang.	V okolí Chiang Mai je také spousta orchidejových a motýlích farem.	Kromě produkce klasických orchidejí se květy používají i na výrobu šperků.
Severně od Chiang Mai je vesnice Maesa, sloní farma. Krmení cukrovou třtinou doporučeno.	Sloní farma v Maesa. Baliček cukrové třtiny za deset bahtu zbaští slon za pár vteřin.	Sloní farma v Maesa. Tři týdny mladé slůně. Koukalo jak vyoraná myš.
Sloní farma v Maesa. Slon ke svému mahútovi velice přilne.	Sloní farma v Maesa. Takovej sloní puberťák, když chytne rapl. Samá noha, samé ucho, samej chobot.	Sloní farma v Maesa. Sloni jsou velice pečliví a opatrní. Dokonce i sundat a nasadit klobouk umí.
Sloní farma v Maesa. Bambusu sloni za den zbaští nepočítaně a tak je přikrmování od turistů vítáno.	Sloní farma v Maesa. Nezbytné foto sedíc na noze slone. Hádejte kdo jsem já.	Sloní farma v Maesa. Jako sedačka nepohodlné a jako společník u stolu moc mlaská.
	Sloní farma v Maesa. I na nezbedné slůně padne únava. A divoké sny dělají s chobotem divy.

Thajsko 2006 - Tha Thon a cestou-necestou

Dlouho mi trvalo než jsem z našeho pětitýdenního putování po Thajsku vyrobil také internetovou prezentaci. Z původního plánu doprovodit fotky také popisem cesty sešlo, a tak se kochejte jen vybranými obrázky. I přes drastickou selekci mi zůstalo přes sto fotek a proto je celá prezentace rozdělena do několika článků.

Tha Thon

V Tha Thonu se v chrámové škole konala příprava slavnosti, jako všude našli se i zde záškoláci	V okolí Bangkoku i na západě byl Buddha vždy velmi asketický, čím více na sever a blíže k Číně, tím víc se zakulacoval.	Nakonec jsme i tu na jednoho asketického Buddhu narazili, ale postupně už zarůstá trávou.
	Buddha je všude, i během procházky v džungli občas vykoukne velká socha svatého muže.

 

Cestou necestou, pěšky i na hřbetě slona

Jídlo koupíte úplně všude a i když okolí nemusí být zrovna nejvábnější, pokud je připraveno před vámi, není třeba se bát. Dobrou chuť.	Cestou po Mae Kok jsme vystoupili z lodi a vydali se do hor. Lepší než pěšky je jet na slonovi, trocha smlouvání o cíli cesty a ceně stála za to.	Baťoh se přidělá za lavičku a pak už stačí se jen pevně držet.
Prvních pár metrů ještě vedlo po silnici, jakmile jsme zabočili do hor, na fotky už nebylo pomyšlení. Málem jsem dostal mořskou nemoc.	Když jsme dorazili do cíle cesty, museli jsme našeho slona odměnit. Nikdy bych nevěřil jak strmý svah dokáže zdolat.	Celé banány v něm mizely jako maliny. Ani si je neoloupal.
Jakmile jsme slezli ze slona, čekala nás ještě hodinová cesta džunglí do Ban Yafu. Zvládli jsme to i bez mapy a mačety.	Ban Yafu je malebná vesnice horského kmene Lahu.	Chýše jsou všude stejné
	Na malé osady jsem při cestě naráželi každou chvíli. Prasata, drůbež a políčka s rýží jsou hlavní obživou.